Rozehrávačky podruhé na KBN

 

Kemp budoucích nadějí, rozehrávačky, 25. a 26. ledna 2015
Karolína Šotolová	Studánka Pardubice
Natálie Rašková	BK Havířov/SBŠ Ostrava
Erika Vitásková	Valosun Brno
Patricie Gallasová	BA Sparta
Petra Holešínská	SŠMH Brno
Julie Pospíšilová	Basket Slovanka
Veronika Aulichová	USK Praha
Aneta Váchová	Kara Trutnov
Michaela Matušková	Sokol Hradec Králové
Karolína Malečková	BK Loko Karlovy Vary
Adéla Neubauerová	OP Prostějov	omluvena - zranění
Krystýna Brabencová	SŠMH Brno	omluvena - zranění
Karolína Szcotková	SŠMH Brno	omluvena - nemoc
Milena Moulisová	vedoucí kempu, trenérka
Romana Ptáčková	hlavní trenérka
Michaela Uhrová	asistentka trenérky
Aleš Kaplan	kondiční trenér
Martin Chmel	videotechnik
Radka Bulínová	masérka
Aleš Lejnar	masér

 

Ráda bych napsala pár detailů týkajících se rozboru stability a pohybových stereotypů rozebíraných na Kempu nadějí, kdy jsme právě tuto problematiku stejně jako u pivotmanek a křídel zařadili s ohledem na spojitost se všemi basketbalovými pohyby a kvůli důrazu na prevenci zranění, kterých se v poslední době u dívek vyskytuje velmi mnoho.

Jako odborníka jsme měli přizvaného opět Aleše Kaplana z FTVS UK.

Hráčky byly během kempu na nedostatky upozorňovány a také měly možnost vše vidět na videu, kde jim konkrétní detaily byly ukázány a vysvětleny. Hodnocení a krátké video z testů na BOSU dostali jednotlivé hráčky a jejich trenéři k dispozici.

 

Komentář: při hodnocení byla sledována poloha kolene v poloze dřepu (záleželo na zaujmutí postoje hráčkou na nestabilní úseči BOSU, hráčky v některých případech zaujaly spíše polohu podřepu) – samotné provedení mohlo být ovlivněno praktickou zkušeností hodnocené hráčky se cvičením na nestabilních plochách v rámci individuálního cvičení v klubu. Stabilita v jednooporovém a dvouoporovém (dřep) postoji na BOSU byla hodnocena po nákroku a po zaujmutí samotné polohy. U některých hráček dělalo problém zaujmutí polohy zejména díky nesprávné poloze trupu (až moc velký předklon trupu a neadekvátní pohyb pažema), což vedlo k enormnímu a nepožadovanému zapojení paží jako podpůrných stabilizátorů. Při interpretaci výsledků u provedení dřepu je možné upozornit na individuální sílu dolních končetin, zejména pak na sílu svalů přední a zadní strany stehna a dále svalstva hýžďového. Při sledování bylo expertním posouzením zaznamenáno spíše zapojení svalů přední strany stehna a lýtkového svalstva a nevyužití silového potenciálu svalů na zadní straně stehna a hýžďového svalstva. Při video rozboru byl tento nedostatek hráčkám vysvětlen.

Při hodnocení běžeckých a odrazových průpravných cvičení byl kladen důraz na uvědomění si správného zapojení horních a dolních končetin u požadovaných cviků (liftink, skipink, zakopávání, předkopávání střižné, běžecké odpichy, poskočné poskoky, odraz jednonož na L a P noze).

Velikou limitou se zdá být u rozehrávaček silová připravenost svalstva dolních končetin, což vede k nepřesnému provedení odrazu. Zároveň se uvedená skutečnost projevuje v neodpovídajícím dynamickém provedení odrazu, což může hráčku omezovat při provedení rychlého pohybu (zrychlení do protiútoku, rychlá změna směru, únik při 1x1, obranný i útočný doskok, apod.)

Celkové doporučení:

„Hlava je kormidlem těla.“

„Paže jsou akcelerátory nohou“

 

Všechny hráčky by se měly vzhledem k jejich individuálnímu vývoji zaměřit na následující pracovní úkoly, které se zdají být shodné s úkoly pro post křídel i pivotmanek:

a) zlepšit úroveň mezilopatkového svalstva a zároveň zlepšit protažení prsního svalstva (držení těla!!!!!),

b) zlepšit úroveň svalstva „spodní části břicha“, většinou se stává, že posilováním břicha je předimenzována „horní část břicha“,

c) zlepšit stabilitu pánve cvičením svalstva pánevního dna, zároveň posílením hýžďového svalstva,

d) posilovat nejen přímou hlavu čtyřhlavého sv. stehenního, ale také vnitřní část stehna, nezapomenout na protahování tohoto svalstva,

d) posilovat svalstvo zadní strany stehna, tzv. hamstringy – tendence je podceňovat posilování těchto svalů,

e) zlepšit celkové protažení a celkovou ohebnost - provádět strečinková (dolní končetiny) a kompenzační cvičení jako prostředek pro zabránění
výskytu svalových dysbalancí,
f) při běžecké abecedě zdůraznit kontrolovaný pohyb paží a zabránit rotačním pohybům (v současné době je pohyb pažemi nejvýraznějším nedostatkem).

 

Doporučené cviky:

- dopady proti zrcadlu (kontrola polohy kolene)

- „svícny“ u zdi (posílení mezilopatkového svalstva)

- dřepy (jako na záchodě – ne kolena před špičky), dřepy ve dvojici

- sed u zdi (kolena pravý úhel – hýžďové svalstvo, fixace kolen nad špičkami, ne vepředu)

- rozběhávání (koncentrace na pohyb)

- posílení „spodního břicha“ (pohyby vedené od spodní části těla)

- zpevňování hýždí při chůzi

- přeskoky švihadla (aktivní nohy, důraz na odraz)

 

 

Zpracoval: Aleš Kaplan, Milena Moulisová