Mission: Neno. Úspěšná mise je u konce

Odcházející reprezentační kouč Ronen Ginzburg se do dějin basketbalu v Česku zapsal nesmazatelným písmem. Národní tým mužů trénoval deset let, během nichž dokázal získat úspěchy jako žádný jiný kouč od rozpadu federace. A Česko jemu samotnému navíc přirostlo k srdci tak, že je od roku 2020 českým občanem.

Ač po dekádě u kormidla národního týmu končí, stále bude u reprezentace působit v roli konzultanta a poradce. I to dokládá, jak moc je Ronen Ginzburg pro tuzemský basketbal důležitý. Z „velkých“ sportů v ČR byl Neno prvním zahraničním trenérem (fotbal nikdy netrénoval kouč mimo ČR, v hokeji skončil první zahraniční trenér Kari Jalonen letos v červnu). A v Česku se nenajde jiný trenér, který by domácí reprezentaci trénoval déle než on.

Začátky přitom neměl jednoduché, neboť předchůdce Pavel Budínský byl u fanoušků oblíbený. Neno se od začátku netajil velkými ambicemi a nebál se ani optimistických prognóz. „Máme na to hrát na olympiádě,“ šokoval mnohé prohlášením po převzetí reprezentace. Postupně si všechny, i díky výsledkům, získal na svou stranu a výčet úspěchů, k nimž dovedl český tým, se začal rychle rozšiřovat.

Neno si v Česku musel zvyknout na mírně jinou kulturu i české chození na pivo. Hráčům však vždy důvěřoval a dopřával jim potřebnou volnost, což vzájemné vztahy a respekt dále prohloubilo. Přátelský vztah si Neno vybudoval s hlavní hvězdou týmu Tomášem Satoranským, jemuž byl i na svatbě a podívat se na něj byl i na několika zápasech NBA.

Zdaleka nešlo jen o dobrou komunikaci a „players coach“ přístup, ale podstatná byla schopnost reagovat během zápasů na vývoj a improvizovat či vhodně střídat hráče, kteří se dokáží chytit a změnit vývoj zápasu. Český tým tak často pod Nenem hrál s menší a rychlejší sestavou a dokázal soupeře překvapit výbornou obranou.

 

Lepší než Dream Team

Spolupráce přinesla ovoce hned v roce 2015, kdy Češi překvapili sedmým místem na mistrovství Evropy. Následující rok sice reprezentace neúspěšně bojovala v kvalifikaci o olympijské hry v Riu de Janeiru, ale poté se poprvé v historii samostatné ČR tým probojoval na MS v Číně v roce 2019. Po postupu z těžké skupiny a skvělých výkonech nakonec Češi obsadili celkově vynikající šesté místo. Až příčku za nimi přitom skončil slavný americký Dream Team!

Na olympiádě si Češi nakonec poprvé v samostatné historii zahráli v roce 2020 na Hrách v japonském Tokiu, kam se dokázali probojovat z kvalifikace v Kanadě. Tehdy porazili po dramatické bitvě v prodloužení právě domácí výběr a na OH nakonec skončili na devátém místě.

Vrcholem dlouholeté práce a určitou odměnou pak bylo nepochybně „domácí“ mistrovství Evropy v roce 2022. Praha patřila mezi čtyři pořadatelská města a po mnoha dekádách přivítala top mužstva Evropy. Reprezentace dokázala postoupit ze skupiny, v níž se střetla se Srbskem, Finskem, Polskem, Nizozemskem a Izraelem. V osmifinále hraném v Berlíně však tým těsně podlehl Řecku a nakonec obsadil 16. příčku. 

 

Přes Nymburk k nároďáku

Ronen Ginzburg strávil celou svou kariéru v Izraeli v dresu jediného klubu Beitar Tel Aviv, za nějž hrával v letech 1981 až 1995. Poté šest let trénoval v několika izraelských klubech: Bnei Herzlija, Ramat Hašaron, Bnei Hašaron, Maccabi Givat Šmuel.

V Česku se poprvé představil v roce 2006, kdy si jej za asistenta zvolil tehdejší nymburský trenér Muli Katzurin. Toho v roli hlavního kouče nakonec nahradil v roce 2011 a celkem se podepsal pod sedm nymburských titulů a vítězství v Českém poháru. Během trenérské štace v Nymburku dokázal s hráči porazit i slavný CSKA Moskva a dosáhl s týmem úspěchů v několika evropských soutěžích –⁠ Eurocupu, Adriatické lize a VTB Lize.

K velkým Nenovým úspěchům pak bezesporu patří také vítězství v anketě Trenér roku, které získal v roce 2019 díky šestému místu na MS v Číně. Nelehké to měl také v souboji o postup ze skupiny na Eurobasketu v loňském roce, kdy Češi v rozhodujícím zápase o postup ze skupiny porazili právě Izrael, čímž jej z dalších bojů na ME vyřadili. V Izraeli získal Neno velkou popularitu právě díky úspěchům s českou reprezentací a byl tam mediálně větší hvězdou než u nás.

 

Vzájemná lovestory

Jelikož si Česko velmi oblíbil a často o něm hovořil jako o svém druhém domovu, rozhodl se zažádat o české občanství. V ČR totiž žije už od roku 2006 a myšlenka o českém občanství jej napadla právě v době, kdy dostal možnost vést národní tým. Českým občanem se stal nakonec před třemi lety.

„Jde o uznání, které koresponduje s mojí láskou k této zemi. Rozhodně se cítím být součástí této skvělé země a chci i nadále být jejím dobrým ambasadorem v zahraničí. Jsem hrdý na to, že mám tu čest trénovat náš národní tým a doufám, že budeme i nadále úspěšní a budeme šířit dobré jméno České republiky po celém světě,“ slíbil tehdy Ginzburg.

 

Neno, děkujeme!