Jen slova nestačí

Již dlouho slýcháme ze všech stran, jak se zhoršuje klima ve společnosti, jak tím trpí děti, co se děje obecně na hřištích a našich palubovkách konkrétně. Protože se věnuji výchově malých basketbalistek již mnoho let, tento trend vidím.

Občas jen nechápavě kroutím hlavou, jestli se mi to, jak se chová trenér a rodiče soupeřek nezdá a říkám si, zda bych jako rodič chtěla, aby toto zažívaly mé vlastní děti. Jsem dost impulzivní a nikdy nesedím na lavičce v klidu, ale k dětem se vždy snažím přistupovat s vědomím, že na hřišti ukazují to, co jsem je naučila já. Je to obraz mojí práce a v první řadě musím hodnotit sebe a až potom ostatní aspekty.

Děti snadno přebírají chování svých vzorů. Měli bychom se proto zamyslet, zda výpady vůči rozhodčím nebo soupeřkám jsou to, co chceme, aby si odnesly ze zápasů. Rozhodčí jsou pro nás trenéry samostatnou kapitolou. Někdy se obtížně smiřujeme s tím, jak přistupují k zápasům a že mají občas jiný metr, než bychom si představovali. Jsou však nedílnou součástí našeho sportu, a tak je potřeba jejich přítomnost vnímat.

Proto jsme se s šéfem komise rozhodčích Robertem Vyklickým před dvěma lety domluvili na projektu „Spolu a s respektem“, který by měl probíhat napříč kategoriemi těch nejmenších. Právě respekt je to, co je potřeba mezi aktéry na hřišti nastavit. Projekt počítal nejen se setkáním rozhodčích a trenérů na MČR, ale i s nastavením hodnotících kritérií z obou stran. My trenéři máme možnost slovně popsat průběh zápasů a případně sdělit, co se nám nelíbilo. Tuto možnost dostali nyní i rozhodčí. Hodnotí zázemí, průběh utkání i atmosféru, případně sdělují skutečnosti, které jsou pro ně nepříjemné a pro dětská utkání nepřijatelné.

Středočeská oblast se užší spolupráce s rozhodčími chopila a snažila se vyhodnocovat záznamy, které se týkaly našich palubovek. Některé materiální potíže (velikost šatny, sprchy) můžeme ovlivnit jen minimálně, ale zaměřili jsme se zejména na chování trenérů a vztahy k hráčům a rozhodčím. Tam, kde se opakovaně objevovaly výtky, byly kluby upozorněny na nevhodnost chování. Kde domluvy a prosby nestačily, přišel výrazný finanční postih. Naopak tam, kde se negativní jevy neobjevují nebo se pracuje na jejich odstranění, se snažíme poděkovat a chválit. Hodnocení, pochvala a trest je však jen část společné práce.

Středočeští rozhodčí v minulém roce připravili sérii besed, které probíhaly na soustředěních mládežnických týmů. Ukazovali situace ze zápasů, snažili se je společně rozebrat a vysvětlovali, proč se posuzovaly tak nebo onak. Přínos pro hráče a hráčky byl v oblasti pravidel neoddiskutovatelný, přínos lidský pro mě neskutečný. Děti viděly najednou arbitry v úplně jiném světle, měly možnost se doptávat, diskutovat a v neposlední řadě se i dozvědět o možnosti absolvovat školení rozhodčích. Nemluvili s nimi jen jako rozhodčí, ale jako basketbaloví kolegové. Pro rozhodčí nesmírně namáhavé léto přineslo víc, než jsme čekali. Vedení České asociace basketbalových rozhodčích (ČABR) za to patří obrovský dík.

Dalším krokem v budování vztahů na hřišti je v naší oblasti předsezónní setkání rozhodčích a trenérů. Na místě se rozebírají novinky v pravidlech a vysvětlují sporné situace. Mnohdy se trenéři dozví, že reklamují pravidlo, které je již dávno změněno. Tato setkání jsou velmi důležitá i lidsky. Posezení nad kávou s těmi, s nimiž se budete potkávat celý rok na palubovce v různých rolích, může změnit vzájemný vztah i ukázat lidskou tvář toho druhého. Mnohdy si stačí poslechnout, jak to prostě vnímá ten druhý. Komunikace je důležitou součástí spolupráce a tato setkání se proto snažíme dělat při různých příležitostech.

Dalším krokem bude pro nás setkávání s rodiči. Ti vytvářejí atmosféru na zápasech a jsou velmi důležitým prvkem pro všechny strany. Od nové sezóny s nimi chceme více mluvit, protože právě oni jsou tím faktorem, který má důležitou roli v tom, zda jejich dítě bude spokojené a úspěšné.

Možná to jsou jen malé kroky, ale můžeme říct, že je jako oblast děláme. Pouze slova už prostě nestačí. Pokud nezačneme všichni pracovat na tom, abychom se k sobě chovali na hřišti s respektem, nebudeme tam za chvíli chodit rádi. Středočeská oblast se i dál bude snažit tento směr podporovat a bude nápomocna všem, kdo do toho půjdou s námi, třeba jen radou nebo materiály. Je jen na nás, jestli v tom budeme SPOLU A S RESPEKTEM.

Mgr. Blanka Žánová – předsedkyně Oblasti střední Čechy, členka Výboru ČABT