Trenérské ocenění je pro mě další motivací, říká Viktor Pruša

Letošním laureátem ocenění za trenérskopu činnost Cena předsedy ČABT se stal trenér Žabin Brno a národního týmu lvic do 19 let Viktor Pruša. Postupně se vypracoval od trénování mládeže až k branám Euroligy. V Brně pracuje zejména s českými hráčkami a reprezentantkami. Úspěchy sbírá i s juniorskou reprezentací a navíc usilovně pracuje na dalším rozvoji trenérské dráhy. 

Za uplynulou sezonu jste získal Cenu předsedy ČABT pro nejlepšího trenéra. Co pro Vás ocenění znamená?

Každé takové ocenění hodnotím jako zpětnou vazbu toho, že něco ve své práci člověk dělá správně. Skutečnost, že se v tomto případě jedná navíc o externí pohled lidí, kteří se v basketbalu pohybují a rozumí mu, je pro mě dvojnásob vzácný. Jsem si vědom toho, kolik trenérů, kteří odvádí dobrou práci v Česku působí a obdržet tuto cenu v takové konkurenci i napříč mužskou složkou je pro mě motivující.

Jaké máte nejbližší cíle s Žabinami Brno? Kam byste klub dále rád posunul?

Aktuální cíle jsou jasné. Bohužel nakonec po neúspěšné kvalifikaci do Euroligy máme své další plány v Eurocupu, kde bychom rádi pronikli do závěrečných bojů, i když konzistentnost výkonů při odchodech a zraněních zatím chybí. V české lize musíme opět cílit na finále. Narušit hegemonii USK je v posledních letech náš každoroční dílčí plán. Jsem v Žabinách desátou sezónu, takže je určitě čas bilancovat. Vážím si toho, kam jsme po našem příchodu byli schopni celý klub zpět posunout. Rád bych Žabiny etabloval zpět mezi evropskou špičku, což znamená stabilně hrát Euroligu.

Co je pro Vás největší ocenění Vaší práce? Jaké máte osobní cíle?

Jsou to malé věci. Pozitivní feedback od fanoušků, kolegů trenérů i samotných hráček, když se basketbalem všichni díky mojí práci baví. Pokud pomůžu hráčkám dostat ve prospěch klubu i jejich performance na vyšší level, být součástí progresu v jejich kariéře, je to vždy odměna. Rád bych dále spolupracoval s těmi nejlepšími hráčkami, pohyboval se v prostředí, které je pro mě kompetitivní. Dále vnímám jako každodenní motivaci být opět součástí Euroligy a v neposlední řadě být součástí národního týmu, to je absolutní vrchol, privilegium.

Jaká je Vaše trenérská filosofie? 

Využívat naplno silné stránky každé hráčky ve prospěch týmu. Hráčky musí znát svou roli a cítit se v ní komfortně. Komunikace v tom hraje zásadní roli. Spacing, tempo hry a obranné principy hry jsou pilíře, na kterých chci budovat každý svůj tým. Vždycky říkám svým hráčkám, že počet asistencí a bodů z rychlého protiútoku musí být 20+, pak to asi splňuje atributy mojí trenérské filosofie.

Máte svůj vzor či mentora? Co byste poradil mladším či začínajícím trenérům?

Vzor ani mentora nemám, ale rád se inspiruji trenéry mužské Euroligy. Například jména jako Herbert, Banchi nebo Iisalo jsou Ti trenéři, kteří jsou mi svým pohledem na basketbal blízcí. Jako radu bych uvedl předně mít pokoru. Mé motto je: „Vím, že nic nevím“. Proto je důležité být otevřený všem pohledům, i těm negativním. Ať začínající trenéři sbírají informace každodenně, i jedno procento z nich může ve výsledku udělat rozdíl. Pokud je pro ně basketbal vášní, je třeba tomu něco obětovat a trpělivost je základ.

Jaká máte recept na to vstřebat těžkou porážku? Co Vás naopak nabíjí?

To je těžká otázka pro každého trenéra. Asi neexistuje vyloženě recept, je to velmi individuální. Člověk si i tu negativní emoci musí prožít. Analyzovat to a nenechat to tzv. „vyhnít“.  Zároveň se nesnažit ovlivňovat věci, které nelze ovlivnit. Mít správně nastavený mindset a vyhodnotit si nejen ta negativa, ale hledat i to pozitivní. Nabíjí mě, když vidím, že týmu věci dávají smysl a týmový koncept, na kterém každý den pracujeme, funguje i v praxi.

Slovo předsedy České asociace basketbalových trenérů (ČABT) pana Františka Róna k udělení ocenění pro Viktora Prušu: 

Viktor Pruša se postupně vypracoval od trénování mládeže až k branám Euroligy. V Brně pracuje zejména s českými hráčkami a reprezentantkami. Úspěchy ale sbírá i s juniorskou reprezentací a navíc usilovně pracuje na dalším rozvoji trenérské dráhy.